Hra v životě dítěte – historie hry Miminka a děti, Rodina

Dnes budeme pokračovat v našem povídání si o hře. V tomto článku se pokusíme vrátit se v lidských dějinách do minulosti a vysledovat, co znamenala hra pro naše předky.

hra
ilustrační foto: pixabay.com – Gadini

Hra je součástí kultury od počátku dějin lidské společnosti. Tento fakt dokazují jak archeologické vykopávky, tak i pozdější literární památky. Hra i hračka jsou již odpradávna předměty teoretických úvah. Jejich důležitost je uznávána po tisíciletí. Určité typy her a hraček jsou součástí kultury a nástrojem výchovy mnoha generací, uvádí V. Mišurcová a kol. (srov. MIŠURCOVÁ,V.,FIŠER,J.,FIXL,V.:  Hra a hračka v životě dítěte. s. 9).

Naše úvahy si rozdělíme na hry ve světě a u nás

Co se týče hry z pohledu celosvětového,první archeologické nálezy hraček pochází ze starověkého Egypta. Nalezl se zde míč z papyru, dřevěný krokodýl s pohyblivou čelistí a hliněné figurky. Z Řecka jsou známé vozíky pro chlapce, figurky koníků a vojáčků, a dokonce i trojský kůň, v němž bylo možné ukrýt olověné řecké bojovníky. Děvčata měla panenky z textilu, dřeva, hlíny, ale i ze slonoviny, jantaru, mramoru, stříbra a zlata.

V antickém starověku neměly hry význam jen pro život dětí, ale byly spojeny s náboženstvím a kultem bohů. Nejvíce se proslavily hry olympijské a scénické.

Středověcí myslitelé doporučovali, aby se děti učili číst pomocí hry a v renesanci se začaly uplatňovat také pohybové hry (obnovoval se antický ideál harmonie duše a těla).

Od 17.století vznikaly hry, které dětem přibližovaly řeckou gramatiku, dějepis, zeměpis, přírodopis, náboženství, morálku i vojenství. V 18. století se zrodilo nové pojetí dětství (předtím bylo dětství uznáváno jako období do šesti až sedmi let) a hry se začaly promyšleně užívat při výchově dětí. Vznikaly hry sloužící elementárnímu vyučování (např.početní domino, skládací abeceda, apod.). Vedle důrazu na didaktickou funkci hry se prosazovaly také názory, že hra má za úkol nejen poučovat, ale především poskytovat zábavu. Došlo k velkému rozvoji hraček, který byl podpořen technickým pokrokem dané doby.

Od počátku 19.století se zájem o hru a hračku výrazně zvětšil. Stoupající nároky na člověka vedly k hledání prostředků, jak zvyšovat jeho vzdělání i zdatnost. Jedním z nástrojů, jak usměrňovat duševní vývoj dítěte, je hra. Stává se proto předmětem zkoumání různých věd (psychologie, fyziologie, sociologie, kulturní antropologie). Tyto vědy usilují o teoretické objasnění její podstaty i o praktickou aplikaci poznatků, k nimž dospěly. Hra se ovšem neomezuje pouze na dětství, ale své místo má i v kultuře a životě dospělých.  Hry i přes podstatné změny světa zůstávají stále důležitou součástí života člověka a spojují nás s celou historií lidstva. (srov. MIŠURCOVÁ,V., FIŠER,J., FIXL,V.:  Hra a hračka v životě dítěte. s. 13).

Stejně jako ve světě má hra významnou funkci také v životě a výchově českého lidu. Téma hry se objevuje v díle J. A. Komenského nebo třeba K. J. Erbena. Hry mají v naší kultuře hluboké kořeny, dokladem toho je lidová hádanka, která byla zaznamenána již v roce 1306.  (srov. MIŠURCOVÁ,V., FIŠER,J., FIXL,V.:  Hra a hračka v životě dítěte. s. 18).

Svoji historii mají také lidové hračky. Nejvíce dokladů o nich máme z 18. století. Pro Čechy jsou typické hračky dřevěné, pro Moravu hliněné. Zpočátku se hračky vyráběly v rodině. Později se výroba rozšířila i do řemeslnictví. Dnes lidové hračky zahrnujeme do oblasti lidového výtvarného umění jako kulturně historický doklad výtvarného a estetického cítění našeho lidu. (srov. MIŠURCOVÁ,V., FIŠER,J., FIXL,V.:  Hra a hračka v životě dítěte. s. 31).

Jak vyplývá  z článku, hra provází lidskou civilizaci již od jejího počátku. V každém období dějin, v každé kultuře měla hra důležité místo. Proč byla tak důležitá si zkusíme vyvsětlit příště, když se budeme zamýšlet nad významem hry v životě dítěte.

Pramen:
MIŠURCOVÁ, V., FIŠER,J., FIXL,V.: Hra a hračka v životě dítěte. 1.vyd. Praha: SPN, 1980.