Říká se, že narození potomka sice přináší úžasné uspokojení, na druhou stranu je to šichta mnohdy trvající permanentně, dvacet čtyři hodin denně, před kterou ale není úniku. Proto jistě každá maminka, ale i tatínek, uvítají dětskou chůvičku, která nejenže monitoruje zvuky v pokoji jejich dorostence, ale dokáže i snímat obraz z dětského pokoje.
ilustrační foto: truelife.eu
Dva recenzované modely dětských chůviček TrueLife NannyCam V24 i H32 využívají společný nápad. Totiž kamerku umístěnou v pokoji s dohledem na dětskou postýlku, která ale snímá nejen obraz, ale i zvuk. Ten může proudit dokonce obousměrně. Obraz i zvuk se pak společně přenáší do přijímací jednotky s monitorem a s reproduktorem. Rodiče tak mají v každém okamžiku přehled o tom, co se děje v dětském pokoji a zda právě uspaný dorostenec spí krásným zdravým spánkem nebo mu něco jeho spánek ruší, třeba prdíky.
A protože činnost obou modelů dětských chůviček je v podstatě totožná, přiblížíme si nejprve princip činnosti a pak se podíváme na rozdíly u obou zařízení. Nebo to vlastně můžeme udělat hned. Model V24 používá oválnou kameru umístěnou na výšku v pokoji dítěte a přijímací (rodičovská) jednotka pak je orientována na výšku s vyklápěcí opěrkou vzadu na jednotce. Na stole nebo na kuchyňské linde tedy může ležet nebo stát. Velikost displeje TFT je 2,4 palce a jeho rozlišení 320 x 240. Vestavěná baterie má kapacitu 750 mAh, kamera musí být napájena ze sítě nepřetržitě.
Model H32 pak má spíše oblejší tvary, sledující tvar obdélníku se zaoblenými rohy. Displej na rodičovské jednotce je větší, má 3,2 palce, ale je orientován horizontálně a má rozlišení kupodivu naprosto stejné, 320 x 240 obrazových bodů. I zde je tato jednotka poháněna akumulátorem s kapacitou 750 mAh.
Tak, a modří už vědí a jistě pochopili o smysl značení: V značí vertikální orientaci a H horizontální, číslo uvedené za souhláskou pak udává úhlopříčku displeje v desetinách palce. A je to.
Ale přeci sen se od sebe tyto dva modely liší něčím podstatným. Model H32 má totiž na kameře síťový vypínač, kterým kameru vypnete, nicméně adaptér zasunutý v zásuvce běží dál a odebírá energii. A tak zatímco kameru u V24 můžete vypnout vytažením adaptéru ze zásuvky, v případě H32 si můžete dovolit ji vypnout pomocí posuvného vypínače, umístěném na boku kamery hned kousek nad konektorem, do kterého je připojen adaptér. My však doporučujeme vždy všechny adaptéry vytahovat ze síťové napájecí zásuvky. To proto, že běh naprázdno odebírá sice minimum energie, ale každé do sítě zasunuté zařízení je potencionálním zdrojem nějaké neuvěřitelně nevídané nehody – náhody, která může následně způsobit třeba požár. Nevím sice kolik v zásuvce zasunuté nabíječky pracující naprázdno způsobily v poslední době požár či jinou nepříjemnost, televizi Nova nesleduji, ale naše praktické zkušenosti z dob, kdy jsme lenost vytáhnout kabel nebo adaptér ze zásuvky nahradili slůvkem komfort, velí raději vytahovat a zasunovat až když zařízení opět budeme potřebovat.
Samozřejmě že na velikosti opět záleží, a tak menší jednotku, V24 pořídíte za necelé dva tisíce, větší, H32, pak za necelé dva a půl tisíce korun. Výrobce si tedy cení rozdíl o 0,8 palce úhlopříčky na zhruba pět stovek. Prozradím vám ale malé tajemství, kupodivu menší displej má – díky menším obrazovým bodům – ostřejší obraz. To jen tak, abyste věděli, až půjdete nakupovat.
Haló, haló, vysílání začíná
Obě jednotky, tedy kamera i rodičovská, spolu komunikují bezdrátově na frekvenci 2,4 GHz, takže se někdy po spuštění této hlídací dvojkombinace může stát, že bude rušena Wi-Fi komunikace v pásmu 2,4 GHz – a naopak, že si rodičovská jednotka nebude rozumět s připojenou kamerou, jako vysílačem signálu. To je proto, že pásmo 2,4 GHz je už tak přetížené a zarušené, že se těžko v něm hledá ještě kousek volného prostoru (volného kanálu pro komunikaci v tomto pásmu). Pokud k tomu dojde a kamerka se nebude moci spojit s rodičovskou jednotkou, pak je nutné obě zařízení znovu spárovat. Po koupi sestav ale přicházejí kamera a rodičovská jednotka spárované.
Tato činnost se – pokud je třeba – provádí volbou první položky v menu (shodné u obou přístrojů). V podstatě vyberete první položku menu pomocí šipek, probarvení se usadí na první ikoně (pokud tam není), stisknete tlačítko pro potvrzení OK a vyberete položku Párování. Pak na kamerce, kterou umístíte po dobu párování co nejblíže rodičovské jednotky, stisknete po dobu nejméně deseti sekund párovací tlačítko, které je umístěno na zadním čele kamery.
Ono v podstatě dále není co recenzovat, protože kamera vysílá zvuk i obraz do rodičovské jednotky, která jej přijme a na níž si můžete ve vzácných chvilkách pohody nastavit i hlasitost přijímaného signálu nebo zvolit režim VOX, který zastaví zobrazování a zvuk a pouze v případě, že se v pokoji juniora, nebo juniorky, začne něco podstatného dít, což se projeví zcela určitě zvýšením hluku v jeho či jejím okolí, se opětovně rodičovská jednotka aktivuje a začne přenášet zvuk z dětského pokoje. Tento režim, nazvaný VOX by se ale měl možná jmenovat UF, protože umožňuje rodičům alespoň na chvíli vydechnout po dobu, po kterou jejich děcko spí.
Pak ještě je tu možnost snímat obraz i místnosti, ve kterém jsme ztlumili nebo úplně vypnuli světlo, protože scéna je osvětlována několika infračervenými diodami (tedy včetně vašeho dorostence) a obraz se pak přenáší na displej rodičovské jednotky a to černobíle.
Možná bychom měli ještě upozornit na to, jak daleko signál dosáhne. Tohle je věc, kterou ale nelze zcela přesně definovat. Výrobce uvádí 300 metrů na volném prostranství, v případě domu pak záleží na tom, zda má dřevěné stropy nebo betonové překlady, zda stěny jsou z cihel nebo tvárnic a tak dále. Zkoušeli jsme chůvičky ve dvoupatrovém (třípodlažním) domku s následujícími výsledky.
O patro to jde, přes patro už bývá problém
O intenzitě signálu je uživatel informován sloupcovým diagramem. Přenos z přízemí do prvního patra v podstatě bez ohledu na umístění kamery i přijímací jednotky byl bezproblémový (dům má dřevěné stropy, na kterých je uložena dlážděná podlaha). Přenos do druhého patra, tedy do podkrovní místnosti zcela nahoře pod plechovou střechou ale už činil problémy a bylo nutné v šumu najít místo, kde bylo možné přijmout nějaký signál z kamery. Takže asi tak, žádné přístroje na měření nemáme a stejně by vám to bylo k ničemu, protože byste si nezměřili, jak to bude fungovat u vás. Přeno ze dvorku fungoval do obou pater bez problémů – zřejmě signál prostupoval okny – a simulovali jsme situaci, kdy maminka dá dítě na chvíli po obědě v kočárku ven.
Pro pobavení?
Součástí kamer je i malý „apendix“, jakýsi přívěsek, který v sobě nese čidlo teploty. Ovšem výrobce výslovně upozorňuje v návodu, že toto čidlo není certifikováno, a proto jsou údaje jím poskytované (o teplotě v dětském pokoji) pouze informativní. Nechápeme, proč tam tedy čidlo vůbec je, kdy se na údaje jím dodávané nemůžeme spolehnout? Za tuto nelogičnost srážíme chůvičkám bod z hodnocení.
Jak se instaluje?
Na závěr si necháme ještě několik informací o tom, jak kameru umístit. V každém případě je nutné umístit ji tak, aby na ni dítě v žádném případě nedosáhlo! To proto, že sice je kamera napájena přes adaptér připojený ke kamerce pomocí mini USB konektoru, ale přeci jen je to pořád elektrické zařízení přímo propojené s napájecí sítí – a kdoví, co se může stát, že? Přijde napěťový impuls, který může projít až do kamery…
Prostě a jednoduše – kameru umístit zcela mimo dosah dítěte! Ostatně někdy jste limitováni i dálkou přívodního kabelu od adaptéru. Rodičovská jednotka je pak vybavena baterií s indikací nízké úrovně baterií, přesto nebo právě proto ji doporučujeme na noc nechávat zapojenou v nabíječce, aby v případě „varovného volání“ z dětského pokoje vám tento pár pomocníků byl vlastně vůbec k něčemu dobrý.
A ještě bychom možná zapomněli na to, že sestava je schopná obousměrné komunikace, protože přidržením tlačítka se symbolem mikrofonu můžete přenést váš hlas do dětského pokoje, a tak juniora připravit na váš příchod nebo ho alespoň trochu uklidnit, že o něm víte, a že se za chvíli přiřítíte k němu do pokoje.
Zajímavá je také funkce media playeru, kdy můžete nechat přehrávat dítěti v pokoji jeho oblíbené skladby. Několik ukolébavek výrobce rovnou umístil do paměti přístroje. Výrobce v návodu tvrdí, že si můžete nastavit i jazykové prostředí. To jsme zkusili udělat, ale češtinu jsme mezi vybranými jazyky nenašli…
Jako poslední funkci jmenujeme budík, to znamená, že si můžete nastavit čas buzení, pokud vás ovšem dávno před zvukem budíku neprobudí váš mrňous…
Shrnutí: Dětské chůvičky TrueLife NannyCam jsou k dostání ve dvou provedeních, lišících se provedením displeje. Jedna, ta s menším 2,4palcovým displejem, je orientována na výšku, ta druhá, s 3,2palcovou úhlopříčkou displeje pak na šířku. Obě umožňují přenos obrazu z kamery z dětského pokoje do rodičovské jednotky, zvuk je pak možné transferovat obousměrně, do dětského pokoje ale musíte přidržet tlačítko. Kamera funguje i při snížené intenzitě osvětlení v dětském pokoji, protože si přesvětluje scénu pomocí infračervené diody. Zajímavý je režim VOX, který zhasne displej a zapne jej až v případě, že v dětském pokoji překročí hluk nastavenou mez. To když se váš junior probere a začne o sobě dávat vědět…