Dnešní společnost na nás klade mnoho nároků. Musíme se přizpůsobit novým trendům, rychlému vývoji a množství změn. Chtěla bych dnes poukázat na to, že chceme-li, aby se děti ve společnosti orientovaly a aby vyrostly v zodpovědné a samostatné občany, musíme je vychovávat k samostatnému myšlení a k přijetí zodpovědnosti za svoje jednání.
ilustrační foto: pixabay.com – cherylholt
Zamyslíme se nad tím, co je to divergentní, neboli tvořivé myšlení, které se dá využít v učení i v životě.
Divergentní myšlení je jedním ze způsobů, který pomáhá dětem nalézat k učivu osobní přístup a tím i lépe a snadněji si ho osvojovat, učit se v souvislostech a také se učit umět řešit konkrétní problémy a situace v osobním životě. Jedná se především o to naučit se dívat se na poznatky ze širšího úhlu, z více oblastí, nacházet alternativy řešení různých problému, hledat souvislosti tam, kde se na první pohled nezdají být, a podobně. Jak už jsme řekli, divergentní myšlení není důležité jen pro proces osvojování si vědomostí, ale také pro praktický život.
Slovo, kterým by se dalo charakterizovat divergentní myšlení, je tvořivost. F. Robert říká: „Tvořiví jsme tehdy, když se umíme podívat na věci z nového hlediska.“ … „Každé učení, které není zcela rutinní, vyžaduje tvořivost.“ … „Pojmout nové vědomosti, rozvíjet nové myšlenky nebo objevovat řešení nových problémů vyžaduje tvůrčí myšlení. Tvůrčí myšlení nabízí příležitost, jak objevit v každé situaci více, než je běžné.“ [1]
Je potřeba zmínit se, zda a jak je tvořivé myšlení ovlivňováno inteligencí dětí. Ukazuje se, že tvořivost a inteligence jsou dvě odlišné vlastnosti a že tvořivost je důležitým činitelem úspěchu některých žáků, a to bez ohledu na jejich inteligenci nebo sociální prostředí. [2]
Úroveň tvořivého myšlení lze měřit. My si představíme dva ze způsobů měření úrovně tvořivého myšlení: Kresebnou zkoušku a Zkoušku zrakové představivosti.
a) Kresebná zkouška (vybráno z Torranceových testů tvořivého myšlení)
Zkoušející dá každému dítěti list papíru formátu A4 s 20 kroužky rozmístěnými v pravidelných řadách na obou stranách papíru; dohromady tedy s 40 kroužky.
Během deseti minut mají zkoušeni za úkol nakreslit co nejvíce zajímavých věcí tak, aby přitom využili předkreslené kroužky. Zkoumá se potom, kolik různých věcí dokážou nakreslit. Můžeme přidat i to, aby pod každou kresbičku napsali její pojmenování. Touto zkouškou se dají trénovat 4 dimenze tvořivého myšlení: plynulost toku nápadů, pružnost, původnost a propracovanost.
b) Zkouška zrakové představivosti
Úkolem dětí je podívat se na nakreslený obrazec (například jednoduchý schematický obrázek, připomínající slunce) a uvést co nejvíce nápadů, co by mohl představovat. [3]
Tvořivé myšlení lze, stejně jako všechny rozumové schopnosti, cvičit a zlepšovat jeho úroveň. Existují různé způsoby, jak divergentní myšlení trénovat. Jedním z nejpoužívanějších programů rozvoje tvořivého myšlení je program „CoRT Thinking“ Edwarda de Bono. Ten přináší několik nástrojů, díky nimž můžeme tvořivé myšlení u dětí i u dospělých rozvíjet. F. Robert jich uvádí sedm.
1) Uvažte všechny činitele
V tvořivém myšlení nám jde o produkci myšlenek a o rozšiřování okruhu toho, co člověk vnímá. Namísto soustředění na úzký okruh se snažíme přehlédnout celé pole.
2) Co je nejdůležitější
Jedná se o nástroj stanovení priorit, který zaměřuje pozornost na přemýšlení o tom, co je přednější.
3) Výhody, nevýhody, zajímavosti
Nad každou situací je potřeba napřed přemýšlet, než si o ní vytvoříme úsudek. Máme si uvést všechny výhodné, nevýhodné a zajímavé stránky daného nápadu, předmětu, situace.
4) Následky a důsledky
Všechny naše činy a rozhodnutí s sebou nesou následky, které si často neuvědomujeme. Když uvažujeme o nějaké akci, měli bychom vždy vzít v úvahu následky našich rozhodnutí.
5) Záměry a cíle
U všeho, co děláme, bychom si měli odpovědět na otázku: „Proč to děláš?“ Odpověď na tuto otázku rozšiřuje okruh vnímání tím, že objasňuje účel našeho myšlení.
6) Alternativy, možnosti, volby
U každého rozhodování, při řešení každého problému bychom vždy měli hledat alternativy. Měli bychom v dětech podporovat přesvědčení, že mají vždy volbu.
7) Jiná možná hlediska
Posledním způsobem, jak zvětšit oblast toho, co vnímáme, je zkusit se podívat na věc z pohledu jiné osoby. [4]
Tvořivé myšlení je jednou z kognitivních dovedností, která je velmi důležitá jak pro osvojování si učiva, tak i pro efektivní řešení problémů. Dnešní společnost a její vymoženosti nutí člověka, který v ní chce obstát, umět hledat a nalézat konstruktivní řešení problémů, umět se zorientovat v množství spletitých situací, vyžaduje po něm také samostatnost, rozhodnost a zodpovědnost za vlastní jednání. Myslím si, že pokud chceme, aby děti v moderním světě obstály a byly úspěšné, musíme je učit dovednosti samostatně myslet, rozhodovat se a efektivně se učit. K tomu všemu nám může sloužit rozvoj jejich divergentního myšlení.
[1] ROBERT, F.: Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 2004. s. 87.
[2] Srov. ROBERT, F.: Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 2004. s. 88.
[3] Srov. ROBERT, F.: Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 2004. s. 89-90.
[4] Srov. ROBERT, F.: Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 2004. s. 91-97.